Velikonoční dopis evangelického sboru v Nejdku  

Proč slavíme velikonoce

Proč vlastně slavíme velikonoce? Pro děti je to svátek spojený s pomlázkou, vajíčky a velikonočními zajíčky. Pro mnohé je to svátek jara oslavující probouzení přírody po zimě. Skutečný smysl velikonoc je ale někde jinde. Mnohem hlouběji. Když slavíme křesťanské velikonoce, oslavujeme něco jiného, něco velikého, krásného a slavného: Oslavujeme to, že Ježíš nezůstal mrtvý, ale že vstal z mrtvých. To si o velikonocích připomínáme a z toho se radujeme. Bez toho by velikonoce pozbyly smysl.

Velikonoce jsou velikým svátkem a oslavou Boha, který dává nový život, který umí dát život i tam, kde je smrt nebo vše spěje ke smrti a konci. I tam, kde se nám zdá, že už není naděje, že už není šance, že se nic nedá dělat, že nezbývá nic jiného než strach a rezignace, všude tam může dát Bůh nový život, otevírá nové obzory, nové možnosti a šance.

Velikonoce říkají: Bůh je mnohem mocnější, než si umíte představit. Je mocnější než všichni a všechno. Ani smrt není mocnější než Bůh. I když se nám to tak někdy jeví, smrt neznamená definitivní a nezvratný konec. Bůh je tak mocný, že i ze smrti může dát vzniknout životu. Velikonoce říkají: Ne smrt, ale život má poslední slovo, život, který dává Bůh, nový život, věčný život, život ve své přítomnosti. 

V tom, co se stalo o velikonocích, prokázal Bůh svoji moc dávat život. Velikonoční příběh vypráví, že Bůh vzkřísil z mrtvých Ježíše. Dal mu nový život. Díky tomu, co vzkříšení předcházelo, díky Ježíšovu utrpení a oběti na kříži, se tato nová šance ale týká také nás. Velikonoce říkají: To, co se stalo, se netýká jenom Ježíše, ale každého člověka. Je to šance a možnost pro všechny. Bůh nabízí svůj život každému. 

A jeho moc se netýká jenom smrti. Bůh křísí mrtvé, ale uzdravuje také nemocné, obměkčuje zatvrzelé, naplňuje novým životem vyhaslé, dává novou naději, kde je rezignace. Velikonoce říkají: Dívejte se na svět novýma očima, novým pohledem, velikonočním pohledem. Dívejte se na svět s jistotou, že váš Bůh je činný a aktivní, mocný a silný, přítomný vždy a všude, oživující a život obnovující Bůh. Vzkřísil z mrtvých Ježíše a chce projevit svoji moc i ve vašich životech.

Velikonoce jsou veliká výzva: Protože Ježíš vstal z mrtvých, protože se Bůh ve velikonocích nově prokázal jako Stvořitel, pro kterého není nic nemožné, učme se také myslet ne na základě svých lidských možností a perspektiv, ale na základě Božích možností a perspektiv. Učme se nově věřit velikonočnímu Bohu, pro kterého není nic nemožné. On je naše naděje a síla, naděje našich životů, našich vztahů, našich manželství a rodin, našeho sboru. To vše může – a chce – obnovit k novému životu. 

Michal Šourek, farář      

Vítězný zpěv o krvi Ježíše Krista

    (M. Basilea)  

Velebím rány a krev Beránka:
     léčí neduhy mého těla
     léčí neduhy mé duše
     léčí neduhy mého ducha!

Oslavuji krev Beránka:
     v její odpouštějící moci,
     v její očišťující moci,
     v její vyprošťující moci,
     v její vítězné moci,
     v její obnovující moci,
     v její ochranné moci.

Tomu, jenž věří moci Ježíšovy krve
     není nic nemožné.

Slavím Beránkovu krev:
     že přikrývá
     všechny mé hříchy,
     takže je už není vidět,
že mne očišťuje
     ode všech mých hříchů,
     takže zbělím jako sníh,
že je v ní síla vyprostit mne
     ze všech mých pout
     řetězů hříchu,
že tato krev je silnější
     než má vlastní zkažená krev a
     že mne připodobňuje k božímu obrazu,
že je v ní vítězství nad všemi mocemi,
     které mě chtějí potřít,
     nad každou nepřátelskou mocí,
že mne chrání před lstivými útoky nepřítele,
     že mi připravuje svatební šat.

Slavím krev Beránka za to,
       že všechno činí nové.

Haleluja.