Křesťanský humor
Boží děti
Zakladatel metodismu John Wesley měl jednou podivný sen. Stál u bran pekla, zaklepal a ptal se, kdo tam je: "Jsou tam katolíci?" Odpověď zněla: "Ano, mnoho." "A pravoslavní?" "Spousta!" "A co baptisté" "Těch tu máme." "A jsou tam i metodisté?" "Ano, mnoho." Ta poslední odpověď ho zděsila. Pospíchal k nebeské bráně. Tam položil stejné otázky, ale v opačném pořadí: "Jsou zde metodisté?" "Nejsou." "A baptisté?" "Ne, nejsou." "A co pravoslavní?" "Nejsou." "Katolíci?" "Nejsou." To mu bylo divné, a tak se zvědavě zeptal: "A koho tu vlastně v nebi máte?" Dostal odpověď: "Boží děti."
Já Vám věřím
Po velkém vnitřním boji mladý farář nevydrží a zeptá se kurátora sboru: „Bratře kurátore, ptám se velice nerad, ale proč při mém kázání vždycky usínáte.“ „Jenom nemějte strach, pane faráři, myslíte si snad, že bych usnul, kdybych Vám nevěřil.“
Ověřte si pokusem, jestli je zívání opravdu nakažlivé.
Vymýšlejte různé způsoby, jak se dostat na kruchtu, aniž použijete schody.
Sledujte, kdy kazatel řekne slovo začínající na A, potom na B a tak dále, až projdete celou abecedu.
Sedněte si do poslední lavice a pošlete pod lavicemi dopředu hrst kuliček. Po skončení bohoslužeb si připište 10 bodů za každou kuličku, která dojela až dopředu.
Použijte letáčky, popřípadě církevní časopisy, a udělejte, vyzkoušejte a vylepšete sbírku vlaštovek.
Začněte vzadu a snažte se proplížit pod lavicemi dopředu, aniž si toho někdo všimne.
Přihlaste se a požádejte, zda můžete jít na záchod.
Vyndejte si kapesník a začněte smrkat. Použijte svůj nos jako trumpetu a zanotujte svůj oblíbený chvalozpěv.
Noste s sebou žvýkačku. Po deseti minutách začněte žvýkat, pokud kázání trvá déle než 15 minut, začněte dělat bubliny.
Nenápadně si zasuňte ruce do rukávů a obraťte si tričko předkem dozadu.
Zatímco
lidé hledají naznačenou píseň, stoupněte si do uličky a začněte mávat
rukama, jako byste dirigovali.
Snažte se zjistit, kolik tvrdých bonbónů se vám podaří nacpat do pusy, než si toho všimne váš soused.
Začněte kašlat, kašlete pořád hlasitěji a hlasitěji, až nakonec s omluvou vyjděte ven.
Vstaňte a začněte ukazovat rukama, že máte technickou poznámku.
"Kdo z vás by chtěl jít do nebe?" zeptal se farář na hodině náboženství. Všechny ruce vyletěly dychtivě nahoru. Jenom Petr nic. Farář se na něho zvídavě podíval a Petr řekl: "Já nemůžu. Máme mi říkala, abych odsud šel hned domů."
Málo pijete
Muž přijde za lékařem a stěžuje si, že se poslední dobou necítí příliš dobře. Doktor ho vyšetří a pak donese z vedlejší místnosti tři lahvičky s prášky a říká: "Ráno až vstanete, vezmete si modrou pilulku a zapijete jí velkou sklenicí vody. V poledne si vezmete zelený prášek a zapijete ho velkou sklenicí vody. A před spaním si vezmete žlutý prášek a také ho zapijete velkou sklenicí vody."
Muž je trochu vyděšený z toho, kolik prášků dostal a ptá se: "A můžete mi říci, pane doktore, co je to vlastně za problém?"
Doktor odpoví: "Málo pijete."
Chvála Pánu
Moje babička byla velmi zbožná žena a nestyděla se o své víře mluvit a dávat jí najevo. Čas od času vyšla na verandu a nadšeně zavolala: "Chvalte Pána."
Jejího souseda to provokovalo, a tak vždycky zakřičel zpátky: "Žádný Bůh neexistuje."
Babička byla velmi chudá a soused se rozhodl, že jí dokáže své tvrzení. Udělal velký nákup potravin a postavil jí to před dveře na verandě. Když příští ráno babička vyšla ven a uviděla všechny ty věci, zavolala zase: "Chvála Pánu."
Soused vyšel ze svého úkrytu za stromem a říká: "To všechno jsem koupil a donesl já - a žádný Bůh neexistuje."
Babička se pousmála a řekla: "Pane, děkuji ti za to, že jsi mi nejenom poslal jídlo, ale že jsi také nechal satana, aby za něho zaplatil."
A taky už do mě, prosím, nestrkej
Malá dívenka, vystrojená ve svých nejlepších nedělních šatech, pospíchala, aby nepřišla pozdě do kostela. Utíkala a přitom se modlila: "Pane Bože, prosím tě, ať nepřijdu pozdě. Pane Bože, prosím tě, ať nepřijdu pozdě."
Jak běžela a modlila se, najednou zakopla o obrubník, spadla a přitom si zamazala šaty a trochu natrhla sukni. Hned zase vyskočila, oprášila se a zase se dala do běhu. A zase se začala modlit: "Pane Bože, prosím tě, ať nepřijdu pozdě... A taky už do mě, prosím, nestrkej."
Ty budeš Ježíš
Maminka připravovala palačinky pro své dva syny, Tomáše (5) a Petra (4). A ti dva se začali hádat, kdo dostane první palačinku. Maminka v tom vytušila šanci, jak dát oběma morální ponaučení. "Kdyby tady seděl Ježíš, řekl by: Ať si první palačinku vezme můj bratr. Já můžu počkat."
Tomáš se naklonil k Petrovi a říká: "Budeš dělat Ježíše."
Už jsem ti přece čtyřikrát řekla
Manžel jde k lékaři a říká: "Myslím si, že moje žena už neslyší tak dobře, jako dřív. Co s tím mohu udělat?"
Lékař na to: "Napře si to ověřte, abyste měl jistotu. Až bude Vaše žena umývat příště nádobí, postavte se za ni do vzdálenosti asi čtyři metry a na něco se jí zeptejte. Pokud vám neodpoví, popojděte o něco blíž a zase se zeptejte na stejnou věc. Postupujte, dokud Vás neuslyší."
Muž jde domů a vidí, jak jeho žena připravuje večeři. Stoupne kus si za ní a ptá se: "Miláčku, co budeme mít k večeři?" Nedostane žádnou odpověď. Popojde o kousek blíž a ptá se znovu. Zase žádná odpověď. Popojde a zase se ptá. Zase žádná odpověď. Nakonec si stoupne půl metru od manželky a a ptá se: "Miláčku, co budeme mít k večeři?"
A manželka povídá: "Už jsem ti přece čtyřikrát řekla, že kuře."
Děti říkají Bohu nejrůznější věci
V nedělní besídce jsme si vyprávěli, co všechno děláš. Kdo to dělá, když jsi na dovolené. - Jana
Pane Bože, jsi skutečně neviditelný, nebo je to trik. - Pavla
Chtěl jsi stvořit žirafu tak, jak vypadá, nebo to byla nešťastná náhoda. - Mirek
Když lidé umírají, musíš dělat nové, nebylo by lepší nechat si ty, co už existují? - Petr
Byl jsem se podívat na svatbě a oni se líbali přímo v kostele. Je to v pořádku. - Slávek
Proč je nedělní škola v neděli? Já myslel, že je to den volna? - Martin
Pane Bože, děkuju ti za bratříčka. Já jsem se ale modlila, abych dostala panenku. - Klára
Jestli mi dáš čarovnou lampu jako měl Aladin, dám ti, co budeš chtít - s vyjímkou mých peněz a mojí šachovnice. - Rafael
Můj bratr je krysa. Měl by si mu udělat ocas. Ha, ha. - Dan
Prosím tě, Pane Bože, pošli letos Frantu na jiný tábor, než jedu já. - Mirek
Kain s Ábelem by se možná nezabili, kdyby měli každý svůj pokoj. S mým bráchou to tak funguje. - Samuel
Někdy o tobě přemýšlím, dokonce i když se nemodlím. - Petra
Vsadím se, že je pro tebe moc těžké milovat všechny lidi na celém světě najednou. My jsme v rodině jenom čtyři a stejně se mi to nikdy nedaří. - Anička
Jestli se budeš dívat v neděli do kostela, ukážu ti svoje nové boty. - Miky
Chtěl bych žít 900 roků jako ten chlápek v Bibli. - Karel
Četla jsem, že světlo vymyslel vynálezce Edison. Ale náš farář nám říkal, že jsi to byl ty. Určitě ti ukradl tvůj nápad. - Dana
Nikdo by nemohl být lepší Bůh než ty. Chci, abys to věděl, ale neříkám to jenom proto, že jsi Bůh. - Evžen
Mám velikou starost
Farář se vypravil za starou pětadevadesátiletou babičkou do domova důchodů. "Jak se máte? Jak se Vám vede?" ptal se.
"Pane faráři, já mám takou velikou starost, strašně mě to tíží."
"A co Vás trápí?", zeptal se farář. "Vypadá to, že jste zdravá a tady se o vás přece pěkně starají."
"Zdraví mi slouží, pane faráři, starají se tady o mě taky pěkně."
"Tak co Vás trápí?"
Babička se opřela do křesla a pomalu vylíčila farářovi svoji největší starost: "Všichni moji nejbližší přátelé už zemřeli a jsou v nebi. Trápí mě, jestli si teď všichni nedělají starost, kam jsem se poděla já."
Nic na tom není
Nový pokladník ve sboru zápasil s číselnou kombinací na příruční pokladně ve farní kanceláři. Řekli mu sice, jaká je tam kombinace, ale nějak si ji nemohl zapamatovat. Nakonec se rozhodl vyrušit faráře a požádat ho o pomoc. Farář přišel a začal nastavoval kombinaci. Po dvou prvních číslech se zarazil, a několik vteřin stál jako když má okno. Pak ale zvedl hlavu vzhůru a jeho rty se tiše pohybovaly. Po chvilce dal hlavu dolů a rychle nastavil dvě zbývající čísla kombinace.
Pokladník byl ohromen: "Obdivuji Vaši víru, pane faráři."
"Nic na tom není", odpověděl farář, "čísla kombinace jsou napsaná na tom proužku nahoře na stropě."